pondělí 26. prosince 2011

Pokracovani v pokracovani aneb o mravencich

Trhame 21-22/12/2011

Stale protrhavame jablka. Ale sefova uz nam oznamila, ze v patek koncime. Vsichni backpackeri pred svatky v sadech konci. Slibila, ze se MOZNA ozve v lednu, ale uprimne nam doporucila najit si jinou praci - jsme pomali a ona uz nas nemuze vic platit od hodiny, takze bychom nic nevydelali.



Orchard Close s Te Mata Peak v pozadi
 
 Orchard Close

Orchard Close

V novem domove si postupne zvykame, mame tu rozhne mnohem vetsi pohodli nez v hostelu a Lana je celkem fajn, hodne s nama mluvi, coz je vyborne pro nasi anglictinu. Treba se tu i neco naucime!:)

Christmas Day 23/12/2011

Patek 23/12 byl nas posledni pracovni pulden v sadu Close. Koncili jsme kolem pul 12 a pracovni moralka se uz nekam vytratila:) Ale s tim se asi pocitalo, ani nas behem dne nikdo nekontroloval. Mrrca na posledni den spadl ze zebriku do zebriku, ale nastesti se jen odrel. A na me se pokusil spachat atentat jablkem, primo pod oko, prej moc hezky zpivam:D Po svacine jsme se rozloucili s frantiky, ktere uz pravdepodobne nikdy neuvidime, a jeste poridili par snimku sadu.
A pak uz trada 'domu', kde vrcholily pripravy na vanocni veceri. Taky jsme byli zaskoceni datem - 23 nam prislo nejak brzy - ale Lana chtela nasledujici den odjet na dovolenou, proto si Vanoce trochu posunuli. Tradicne se tu hlavni slavnost a nejocekavanejsi udalost (rozdavani darku samozrejme:)) kona az 25/12 dopoledne.
Mala Maia (7 let) stale veri na Santu Clause (ano, je to tu jak v Ameru), takze jsme se na vecer celkem tesili. Kolem 5 hodiny se zacali schazet hoste, tj. rodina. A my, haha:D. Chvili jsme si pripadali tak nejak navic, ale vsichni byli moc mili a snazili se, abychom se citili jako doma. Dostali jsme dokonce i darky (mj. lahev piva:D). Mala byla skvela, moc se ji libilo, kdyz ji mrrca fotil, tak casem prihodim nejaky obrazek.

 Maia
photo by mrrca.cz 

 Moyen, naše šéfová:)
photo by mrrca.cz

 Maia s Lanou
photo by mrrca.cz 

Pri pohledu na ni se mi vybavily vzpominky na ten uzasny pocit, kdyz se pred nami otevrely dvere a tam byl svitici stromek a pod nim kupa darku! V tu chvili se mi opravdu zastesklo...
Po rozbaleni vsech darku se slo veceret (pro deti rozumne poradi, rekla bych:)) a takovou hostinu jsme tedy dlouho nezazili: neuveritelne obrovsky kus sunky, nadivane kure, krevetovy koktejl, 3 druhy salatu, svestkovy kolac, zmrzlina a spostu dalsich drobnosti! Mnam, vsechno nam opravdu moc chutnalo (takze dalsi den nam tekly sliny, kdyz nam Lana ukazovala, co vsechno nam tu nechava na dojezeni:)). Moyen (sefova ze sadu, ted v roli babicky) si z nas delala srandu, jestli zvladnem tolik jidla, protoze nas jinak videla jist jen kolinka nebo chleba:)). Zvladli jsme! Vecer byl moc fajn.

Stedry den 24/12/2011

Volny den! Popravde jsme ho celkem potrebovali, zacinaly nas oba od stipani jablek bolet oblasti karpalniho tunelu a pichava bolest v zadech se ohlasila hned po vstanuti z postele. A to jsme tam prosim pracovali jen 2 tydny! Nase tela, uvykla sezeni u pocitace, se zacala pomalu bourit. Kazdopadne ale zatim stale nemam chut se podobne praci vyhybat, je to dobra skola:))
Dopoledne jsme prospali, procetli. U snidane nas prepadla mala s blokem a pastelkami - nakreslili jsme tolik obrazku, jako za poslednich par let ne:)) Nastesti Maia jeste nepozna, ze kreslit fakt neumime:D
Po obede, kdyz Lana s malou odjely na dovolenou, jsme meli cely dum jen pro sebe:)). Zacali jsme hostinou a pokracovali shlednutim 3 filmu (7 let v Tibetu, Gran Torino a Legenda o  vasni), cpanim se cokoladou, syrem aj. a popijenim vina, vecer pak sana:). No docela prijemne Vanoce, naramne prolenosene ve spolecnosti moc peknych filmu!
Vecer (po 10hod, rekla bych) jsme se sli projit do mesta a krasny zpev nas vlakal do jednoho mistniho kostela. Mile nas tam uvitali, dali nam svicky a usadili jsme se na lavici. Probihala tu neco jako nase pulnocni mse (ovsem urcite to nebyli katolici, mozna anglikani, nevime). Po chvili se zacali zapalovat svicky a vsichni zpivali jakesi vanocni pisne a byl to docela zajimavy zazitek:). Na zaver se vsichni vzali za ruce a nas neopomneli - ja jsem teda byla lehce v rozpacich a nevedela, co delat, ale pan vedle mi pratelsky mi stiskl ruku, proc ne:). Po skonceni mse na nas vsichni zvedave koukali, usmivali se, prali vesele Vanoce a jeden pan nam dokonce sel podat ruku. No asi jsme tu byli dobri exoti:D.

Te Mata Peak 25/12/2011

Dnes jsme si udelali maly vylet na vrchol Te Mata, na ktery jsme kazdy den koukali ze zebriku:). Docela nas prekvapilo, kolik lidi melo podobny napad... ale i tak to bylo moc prijemne pobyti. Slunko palilo jak blazen, mrrca se chtel opalit a chodil bez tricka a vecer byl naramne cerveno-bile pruhovany:D Z vrcholu byl krasny vyhled na vsechny strany, snad bude i nejake foto.




 
 Hastings a Havelock North


Vecer jsme byli pozvani na 'dinner with teenagers' k Andree, Lanine svagrove, kterou jsme prvne potkali na vanocni oslave. Je puvodem z Nemecka, provdala se sem a zije tu uz 22 let. Manzel ovsem zemrel a ma ted doma 2 opravdu vydatne pubertaky, tak asi uvitala ropztyleni. Ze zacatku nam bylo dost trapne, dcera (16let) se zavrela se 4 kamarady u sebe v pokoji, ze nemaji hlad, a syn (18let) se proste najednou sebral a odesel a uz se nevratil:D Takze jsme nakonec vecereli jen ve trech. No rozhodne to s nima nema jednoduche! 4 pubertaci pak vylezli z pokoje, pobihali po dome, zapalovali petardy a Andrea je jen poprosila, aby davali pozor na pradlo:)) No dokazete si neco podobneho predstavit u nas??? My teda ne, rodice by asi prisli o rozum:)

1 komentář: