Jak (ne)funguje pojisteni

Tak jsem se po par dnech opet rozhodla podelit se o sva dobrodruzstvi. Posledni dobou ovsem nedeje se nic obzvlast pozitivniho, spis naopak. Z naseho vyletu jsem si privezla podivnou infekci - na prsteniku leve ruky se mi udelal jakysi vred, ktery muj prst zdvojnasobil. Smula, ze zrovna na tomto jedinem prstu nosim prstynek, ktery se tak stal mucicim nastrojem, ktereho se nedalo zbavit. Vred bolel, ale tak doufala jsem, ze casem prestane. Neprestaval a po 4 dnech se mi krasne vyrysovala ruda zila, vedouci od prstu az do podpazi. Parada. Nejenze byla ruda, ale take horka a dost bolela. Tak to uz se nam zdalo jako trochu nebezpecna zalezitost, rozhodli jsme se tedy pro navstevu lekare. Nejdriv bylo ovsem potreba zavolat na AXU, u ktere mame pojisteni, a domluvit se na postupu. Panacek na telefonu znel ponekud nejiste a asi po hod a pul hledani zavolal zpet, ze zadnou nemocnici nebo doktora, ktery by akceptoval pojisteni, nenasel. Poslal nas do nejakeho soukromeho strediska, ze pry to je jedine misto, kde souhlasili s osetrenim, ale ze si to cele musime zaplatit.Hahaaa! No tak vzhledem k tomu, ze byla sobota, ruka bolela a navic nase auto se stalo opet nepojizdnym (viz nize), vydali jsme se do nedalekeho Taradale Medical Centre. Dostala jsem antibiotika a za asi 15minutovou konzultaci jsme zaplatili (i s leky) cca 100$. Antibiotika zabiraji, otok splaskava (za chvili snad pujde sundat i prsten), problem snad vyresen. Jen to pojisteni nas ponekud "zklamalo" (slabe slovo, ale nechci byt vulgarni:)). A taky fakt, ze jsem na tyden vyrazena z provozu:/.
No a co nase milovane auticko? Protentokrat nas prekvapilo sviticimi brzdovymi svetly. Sviticimi evidentne celou noc, neb vybily baterii (uz v prubehu naseho vyletu na nas takto mrkalo, jen asi nestihlo vybit celou baterku). Lana nam sehnala cloveka s kabely a dala kontakt na elektoroautomechanika (opravdu se to tady rozlisuje - jsou specializovane opravny na autoelektriku). Vymenili brzdovy spinac (nebo co) a cosi tam procistili, dalsich 80$.

Dnes jsme se byli poptat v nasem vinarstvi Moana Park po praci a zjistili jsme, ze sef se vraci az v sobotu:((. No ja stejne nemuzu do soboty pracovat, ale apson mrrca mohl. Timhle stylem tady asi zustaneme na vzdycky! A verte, ze uz nas to tu opravdu nebavi.

Terenni Nubira aneb Hawke's Bay krizem krazem

Vzhledem k tomu, ze jsme bez prace (ne, ze bychom se v jejim hledani nejak pretrhli... pocitame tak nejak s navratem pristi tyden do Moana Park; snad bude nabidka spoluprace stale platna:)), rozhodli jsme se vydat se na vicedenni vylet. V okoli Napier uz mame vsechno prosmejdene a dlouho sedet na zadku ani jeden nevydrzime (i kdyz cist je porad co a ten cas na cteni ma taky hodne do sebe:)), takze jsme sbalili jidlo na 3 dny a vyrazili smerem na sever.

24/1/2012 Napier- Lake Tutira

Prvnim zvolenym cilem bylo jezero Tutira, lezici uprostred kopcu. Hned po prijezdu nas obklopilo hejno kacen a cernych labuti lacnych nasi svaciny. Jedna z labuti se drzela stale v blizkosti bile husy a tvorily tak uzasnou dvojku:). Jezero i jeho okoli se nam moc libilo, tak jsme se rozhodli vydat se na 5tihodinovy track Tutira Walkway Long Loop. V nasem podani (foceni, kochani, rozmlouvani s ovcemi a kravami:)) se vylet jeste protahl, ale opravdu bylo na co se divat. Vysplhali jsme se na hrebeny mistnich kopcu a pak sli hrebenovou cestou, ktera se nakonec vnorila do lesu. Vetsina trasy vedla pres pastviny, takze krome panoramat jsme se bavili take prezvykujici spolecnosti. Spolecnost to byla celkem vesela... Mrrca se radostne bavil nad postojem jedne kravky, ale radost z oci zmizela, kdyz jsem ho upozornila na rohatou horu svalu po druhe strane:) - ozvalo se jen 'a do prdele' (vubec ne radostne:)) a Mrrca opustil stezku:))). No sel z toho byka proste fakt strach.
Po navratu do cile se chylilo k veceru a my citili prijemnou unavu, rozhodli jsme se tedy u jezera prenocovat. Objevili jsme dokonce i taboriste, takze jsme v klidu mohli rozdelat stan.

25/1/2012 Lake Tutira - Boundary Stream Mainland Island - Lake Tutira

Noc ve stanu byla po dlouhe dobe dost narocna, ani jeden jsme toho moc nenaspali a vzbudili se unaveni. Nicmene po snidani u jezera jsme vyrazili dal. Dnesnim cilem byla prirodni rezervace Boundary Stream Mainland Island. K vseobecnemu veseli se silnice brzy zmenila ve sterkovou cestu, hooodne prasnou, takze jsme po chvili meli prach uplne vsude - ve vecech, v nose, ve vlasech... a krasne nalepeny po celem tele:). Nase auto statecne zvladlo 12km stoupajicich serpentin po sterku. Dojeli jsme k nejvzdalenejsimu tracku - Bell Rock Track (cca 3hod pochodu) a vydali se ho zdolat. Opet jsme se skrabali do sileneho kopce, ale cil stal za to! Krasne skaly, z nichz se oteviral vyhled do obrovskeho udoli a dale na vrcholky hor (dokonce i snih byl v dalce videt). Asi hodinu jsme pobyli, poobedvali, polezeli a vydali se zpet.

Protoze bylo jeste brzy, rozhodli jsme se zdolat jeste jeden track kousek nize - Kamahi Loop Track (2hod). Ten nas moc neoslnil, byl to ale poradny trening! Nahoru dolu nahoru dolu... a nic poradneho k videni. Jen ten jejich neuveritelne husty les (btw 'mainland island', jak jsem se docetla, znamena 'ostrov na pevnine', kde se snazi prirodu vratit zhruba do puvodniho stavu).

Po navratu jsme byli uz dost unaveni a po chvilce vahani jsme se vratili k jezeru Tutira, kde nas cekal nadherny zapad slunce. Vzhelem k tomu, jak jsme se dnes zapotili a kolik prachu jsme opet nabrali pri zpatecni ceste, me cedule 'swimming not recommended' od koupele neodradila. Bylo to moc prijemne vecerni osvezeni!

26/1/2012 Lake Tutira - Boundary Stream Mainland Island - Napier

Dnesni noc uz byla o neco lepsi. Ovsem rano nas cekalo nemile prekvapeni v podobe sviticich brzdovych svetel... Asi nejaky spatny kontakt:/. Ale nastesti baterka byla jeste ochotna startovat.
Po snidani jsme vyrazili k udajne nejkrasnejsim vodopadum oblasti Hawke's Bay - Shine Falls (cca 1,5hod track). Pristupova cesta byla opet mnohakm sterkovka, takze opet prach a opet statecny boj auta o preziti. Vodopady byly ale skutecne nadherne a majestatni (pres 50m). Pomysleli jsme na koupel, ale voda byla neuveritelne ledova, tak jsme 'jen' obdivovali:).

 na tuto fotku jsem si musela vypujcit mrrcuv objektiv, do meho se vodopad proste nevesel:)

Den byl teprve v pulce, tak jsme se opet prasnou cestou vydali smerem k Bellbird Bush Scenic Reserve a zdolali 2hod Spooners Hill Loop Track. Cekaly nas krasne vyhledy a neuveritelne silny vitr (chvilema jsem vazne mela problem udrzet se na nohach:)).

Nakonec jsme se po ceste stavili jeste u Lake Opouahi - Pan Pac kiwi crèche, coz je oplocena oblast, kde se chovaji mladata ptaku kivi (ktera jsme samozrejme nevideli...). Jen jsme to rychle omrkli a vydali se na cestu domu.
A honem do sprchy, byla opravdu potreba:D.
No, ted Mrrca chytil blechu... Takze povazliva cast nacerpane pozitivni energie se vyparila:/ Achjoooo! Proooc!?
Foto casem dodam, melo by byt na co koukat;).

Hon za pokladem 22/1/2012

Dnes jsme si chteli zprijemnit den nejakym vyletem. Jenze uz jsme to tu v okoli tak nejak vsechno prosmejdili a temer cele dopoledne jsme hledali mozny cil:/. Nakonec mel Mrrca vyborny napad podivat se 'kesky' vokoli. Voila, mame cil!:)
Prvni keska nas cekala primo v Puketapu (coz sidlo naseho vinneho zamestnavatele). Citila jsem se ponekud nesva, kdyz nas souradnice zavedly na hrbitov a napoveda pak bylo jmeno, tedy hledejte nahrobek:/. Prohledavat hroby mi prislo ponekud morbidni a radeji jsem se sla podivat na vedlejsi kostel. Mrrca to nevzdal a 'kesku' nasel. Ponekud zarazejici napad, umistit jeden z cilu hry hledani 'pokladu' na hrbitov, nemyslite?
No nic, jdeme na lov dalsiho kousku. Ma byt zhruba 1km od nas. Tento vylet uz byl ponekud zajimavejsi - souradnice nas zavedly do ohrady s ovcemi a kravami a napovedla znela 'splhej jako koza':). Pred nama se tycil pekny kopec, tak jsme splhali a nebyla to vybec zadna sranda. Vysplhali jsme az nahoru a cekal nas krasny vyhled (foto dodam). Ale keska nikde. Dali jsme si lehky obed v trave (mimochodem po vice jak 2 mesicich jsme tu objevili vynikajici chleba!) a vydali se na sestup. Cestou dolu jsme narazili na sutr a v sutru nasli kesku. Mise splnena:).

Posledni keska mela byt podle mrrcovych slov 'lahudka' - no a jo, cilem byl plot obveseny starymi krpaly, lodickami, teniskami, holinkami... a v jedne z nich byla schovana krabicka od filmu se zapisnikem:). Vesely napad a celkem fotogenicke misto, snad se neco podarilo:).

Boj s neprizni

Posledni 3 dny resime ruzne otravne problemy, o kterych se mi tu nejak nechce rozepisovat. Kazdopadne mi muzete verit, ze nemit v baraku blechy je desne fajn! Taky jsme opravili auto a cele ho uklidili - je najednou nejake prostornejsi:). No... opet nas to vsechno stalo hafo sil a penez. Ale tak to proste je a asi vzdycky bude... Snad nas to tu aspon trochu otuzi a vycvici a ceka nas odmena v podobe mistnich prirodnich kras:). Jen mit penize a moct vyrazit!

Stipance 18/1/2012

Tak mame posledni pracovni den na vinici za sebou... musim rict, ze jsem toho mela vazne dost, takovou protivnou unavu uz jsem dlouho necitila. Ale neni se cemu divit, byla to fakt makacka a k tomu to silene slunce... Navic me usilovne vysava nejaky hmyz - od nartu po kolena mam jeden stipanec vedle druheho a uz 3 noci nemuzu pro silene svedeni spat. Nase tubicka Fenistilu asi brzy padne, ale nemam pocit, ze by to pomahalo. To je spis ze zoufalstvi, ze to na sebe porad patlam:)). Obcas bych mlatila hlavou o stenu, jen abych to silene svedeni prehlusila nejakym intenzivnejsim pocitem! Jenom doufam, ze se na mne ty potvory pasly venku, v te trave mezi keri revy, a ne tady doma v pokoji:/. Nejpodivnejsi je, ze na Mrrcovi si zadny brouci nepochutnavaji!
Kazdopadne dnes odpocivame, sbirame fyzicke a zejmena pak moralni sily na dalsi opravu auta:(. Netusim co to je za hadici, ale naka hadice v motoru ma asi 2cm diru a vubec to nevypada a nezni dobre. No tak nejake penize jsme vydelali... muzeme je opet vrazit do auta:D Ne... snad to nebude vazne. Ale je to neuveritelne penize zerouci kousek!
Jedna pro me pozitivni zprava - vcera jsem dolustila prvni aj knihu! Ke konci uz se to cetlo celkem fajn. Tak snad mi neco z tech 500 stran zustane v hlave:). Ale jinak se nase nase anglictina moc neposouva... :(

15-17/1/2012

Nedele

Konecne chvilka oddechu! Potrebovali jsme ho jako sul, nase tela uvykla sezeni u pocitace a vecernimu popijeni pivecka signalizovala hrozici zhrouceni systemu. Navic stav naseho pokoje odrazel stav nasich fyzickych sil a uz jsme se zacali obavat nejakych hmyzich spolubydlicich:)). Takze dopoledne jsem se pustila do uklidu, prani a cisteni a podobne zabavy:). A po obede uz se zaslouzene valela s knihou v pelechu. Ale... jeden den odpocinku mi nestacil:(.

Pondeli

Dalsi den na vinici. Protrhavame a vazeme provazky. Vsechno me boli a zacina me to pekne stvat. Proste unava:(.

Utery

Provazkujeme a nasazujeme ochranu na cerstve (nami) zasazene keriky. Sef se za nama stavil na obed a zminil, ze zitra odletaji na 2 tydny do Anglie (proto pro nas prace zitra konci), nicmene pokud po 2 tydnech budeme potrebovat dalsi praci, mame se stavit. Takze kdyby nic, tak za 2 tydny muzeme pokracovat v krasojizde mezi revou vinnou:). Prej jestli umime strilet, ze potrebuje plasit ptaky:D. No tak uvidime, co z toho bude...

Sobota s revou 14/1/2012

Dnesni sobotu jsme stravili opet ve spolecnosti keriku vinne revy. Zadna novinka, porad motame provazky a strihame rostlinky. Ale zitra chvilka klidu:). Nicmene jsme se dnes dozvedeli, ze ve stredu nase prace na vinici konci......... Co dal? Uvidi se ve stredu:)

Dřepy v pátek třináctého 13/1/2012

Dřep - klik klik - dřep - klik - nasunout igelit - dřep - uzel - vstyk - uzel - dřep... a jedna kytka hotová:))). Tak nějak probíhal náš dnešní den. Je to dřina, kolena odstávají zabrat, ale dá se to... Celkem to ubývá a není to zas až tak úplně jednotvárné. Akorát nám práci ztěžují různé bolístky - mně nateklá ruka (přes noc to vosí bodnutí pořádně napuchlo), Mrrcovi zas bolavé šlachy:/. Jinak nic zajímavého z druhé strany zeměkoule.... Zatím nemáme za co se pohnout z místa, takže tu ještě nějakou dobu setrváme. A makáme i zítra (v sobotu)! Hrááááááááááá!!!:)))

Vcela nebo vosa? 12/1/2012

Dalsi den ve spolecnosti revy vinne (skoda ze jeste nezrale a nezpracovane:)) a nova cinnost - cerstve sazenicky prostrihavame tak, aby zustala vzdy jen jedna nejsilnejsi vetev (zda se mi to pomerne zodpovedna cinnost a docela se divim, ze to sverili takovym amaterum, jako jsem ja:D) a privazujeme k nim provazky (aby rostly spravnym smerem, tj. vzhuru). Pokud maji spatne nasazene 'chranice', je treba i to opravit. Takze opet ohnuti a na kolenou:). Ale je to rozhodne vetsi zabava nez ty draty, u toho uz jsem si zacinala chvilema pripadat jak na jahodach - strasne zbytecne. V jednom chranici na me cihalo vosi hnizdo a jedna potvora me hned obdarila zihadlem. Myslela jsem, ze to jsou vcely a chtela vyndat zihadlo, ale Mrrca ze prej to jsou vosy a jaktoze to nepoznam:). Tak mi trochu napuchl palec, ale jinak zadna hruza;).

Party mezi neposlusnymi vetvemi 11/1/2012

Dalsi den straveny na vinici s bojovnym jmenem Gimli. Dnes jsme vyrazili o neco driv, at se na slunku palime o nejakou tu hodku mene. Poprve jsem se i ja vybavila sluchatkama a mp3 prehravacem a cele dopoledne si uzivivala party mezi keri:))). Protoze i Mrrca a Shawn (jediny clovek z vinarstvi, ktery s nami pracuje "na dratech") meli sluchatka, mohla jsem si z plna hrdla zpivat, aniz by mi na hlave pristalo jabko nebo neco jineho:). S hudbou mi to dopoledne odsejpalo a vetve se zdaly byt celkem ukaznene a zustavaly tam, kde jsem potrebovala. Ovsem to se zmenilo s uderem 12 hodiny - slunko a unava zapracovaly a navic jsem od rana potrebovala na zachod a jak uz jsem se zminila drive, v dosahu 10km nebyl zadny k mani:/. Takze mi zaclo byt nechutne zle a ty po....y vetve absolutne nerespektovaly hranice, ktere jsem jim draty vymezovala. Takze mi vsechno trvalo min 2x tak dlouho a Mrrca se v dalce menil v hraci figurku. No nic, delam co muzu:). Kolem pul 2 se nam podarilo dokoncit posledni radek. Ruce uz me pekne palily a prsty od dratu zacinaly bolet. Jedeme domuuu!
Jeste jsme po ceste hodili Shawna domu. Shawn mimochodem urcite stoji za blizsi seznameni - za kazdym tretim slovem se vyskytne slovicko obsahujici koren "fuck" a jeho mluva je, dle meho nazoru, anglictine nepodobna:)); toilet v jeho podani zni asi jako " tola" a smoko - prestavka - "zmoga". Takze ja mu ani nerozumnela, kdyz se ptal jestli nepotrebuju na zachod, ani kdyz me volal na prestavku. Mrrca je ponekud chapavejsi, takze Shawn uz tento tyden veskerou komikaci vyrizuje pres nej:))), se mnou to absolutne vzdal:D.

Na točený! 10/1/2012

Dnes jsme rano vyrazili opet za praci do vinarstvi. Velky sef (jak vyznamem tak  telesnou konzistenci do vsech stran:)) zavelel "smer Gimli"; ok, treba potkame nejakyho trpaslika:). Gimli se ukazal byt dalsi vinici patrici vinarstvi Moana Park. Je to pekna streka, jak sam sef Dan rikal "in the middle of nowhere". Co hur, nikde v dostupnem okoli neni zadny zachod... No te pic. Ne ze bych nezvladla den bez zachodu, jen ted se mi to zrovna opravdu nehodilo:/. Cely den jsme zase posunovali draty ruznymi smery, aby se reve lepe plazilo a nestrkala vetve tam, kam nema. Jenze ona ta mrcha na draty kasle a porad se cpe ven a neda si to vysvetlit. No i kdyz vsichni rikali, ze tato prace je "easy", tak jsem toho odpoledne mela uz opet plne kecky. Nejhorsi je asi to mistni slunko, je opravdu silne a na vinici neni kouska stinu. Fujtajbl. Kdyz jsme se vecer vyprahli vraceli domu, Mrrca mel naprosto bajecny napad: co kdybychom zasli na pivo? Jo? Fakt? Co jsme tu, meli jsme jedno tocene pivo napul, kdyz jsme se chteli podivat do povestne hospody v Puhoi. Ono tu totiz neco jako male pivo (asi 0,4) stoji kolem 6$:/. No a ten bajecny plan (po sprse s nacpani pupku:)) jsme opravdu zrealizovali - zasli jsme do mistni irske hospudky a dali si kazdy 2 toceny, uaaaa, mnam:). Ale s ceskym pivem se to neda srovna... Je to mnohem slabsi a takove nevyrazne. Nejhorsi pak je, ze nevedi o exostenci pivni peny, takze kdyz vam podaji cerstve natoceny pulitr, tak to vypada jak vetrak:/. Nicmene i tak jsme si pochutnali a jedno nas proste neuspokojilo:))).

Malo z pohadky 9/1/2012

Dnes jsme rano opet vyrazili do vinice. Nasim dnesnim ukolem bylo posunout draty, po kterych se reva popina, do vetsi vysky. Kazda rada ma z jedne strany 3 draty, z druhe 2. Vsechny vetve by pak mely byt mezi draty, aby se nelamaly, mely se po cem plazit a nenicily se pri sprejovani. Vypada to jednoduse a celkem jednoduche to i je, jen moje ruce jsou nemozne slabe, takze kdyz na tech dratech viselo hodne revy, nemohla jsem to dostat do potrebne vysky. Ale nakonec jsem si nasla svou techniku a celkem to zvladala. Jen jsem byla dost pomala:/. A myslela jsem, ze slunko me dneska nedostane... a dostalo. Mam spalenej ksicht a vystrih a cela horim a kdyz si loknu vina, tak mam pocit, ze exploduju horkem! Jsem vylozene slucni typ....
A ted me pronasleduje televize... nemam rada televizi! Mam s ni osobni problem!:) Asi budu radeji vic pit.... a jist vic cokolady. A pit.

Kupujeme gumaky 8/1/2012

Nedele byla cela promacena.... Rano jsme se probudili do sediveho dne, kapky silne busily do oken... krasne uspavaly... takze se mi vubec nechtelo vylezat z postele. Snidala jsem kolem 11 hodiny a pak zase zalezla do postele, pyzamo jsem si sundala az kolem 6 hod vecer, kdy jsem byla nucena opustit dum:). Prselo tak silne a nepretrzite, ze cela zahrada se potopila asi 20cm pod vodu, vyplavila se garaz, stoupala voda v zachode... a Lana musela volat zachranu s pumpu. Rikala, ze to tu jeste nezazila. Ani takovou prutrz mracen, ani tak destive a chladne leto. Nicmene ja jsem si uzila lenosivy den s knihou a po narocnem tydnu to bylo presne to, co jsem potrebovala:).
Kdyz jsme videli ten rybnik, co necely den deste vytvoril ze zahrady, a predstavili si vinici... tak jsme vecer vyrazili na lov gumaku. A me padly detske a tim padem levne, hehe:). Kazdopadne jsme ted pripraveni na jakekoli pocasi;).

Sobota 7/1/2012

Dnes jsme lizali rany. Chozeni, sezeni, dokonce i mazani chleba bylo bolestive:). Podnikli jsme jen kratky vylet do Napier, koupili Mrrcovi cepici (vypalil si totiz na hlave strup...) a termosku a pracovni rukavice (tento napad jsem opravdu kvitovala - vecer jsem vytahla snad posledni trn z prstu:)). Odpoledne zaclo prset (a ma prset az do ctvrtka:/), tak uz jsme nevytahli paty a uzivali zaslouzeneho odpocinku (vecer uz jsem si i mohla lehnout na zada - pokrok!:)).

Sklenku Chardonnay? 6/1/2012

Dnes jsme od 7 rano pokracovali v sazeni. Mimochodem, uz jste nekdy meli mezi prsty rozmazleho slimaka??? Ja jo a je to fakt odporny:)). O zizalach ani nemluvim, ty ubohe tvory nesnasim a beha mi z nich mraz po zadech. A ze jich tam bylo!:)
Na dnesek uz zbyly 'jen' posledni 3 nejkratsi rady. Hotovo bylo uz v pul 3! Ale i tak jsme toho meli plne kecky, slunko opet pralo jak silene a mne se uplne odlepila podrazka od boty. Po praci nas zavezli do vinarstvi, kde nam sef kazdemu nalil sklenku vynikajiciho Chardonnay a posadil nas do stinu, at si chvili dachneme zatimco bude pocitat vyplatu. Penizky jsme dostali hotove a potesily nas:). Krome toho nas potesil nabidkou prace na dalsi tyden; slibil, ze bude mnohem snazsi! Uf:).
2 dny volna pred nama! Juchuuu! Snad se nase tela trochu zregeneruji:). A ted sup sup na zmrzlinu, si ji zaslouzim, no ne?;).

Ziju? Asi ne...

Teda dneska to byl skutecne zahul. Nemuzu se vubec hybat, nesnesitelne krute me pali kuze a nejdou stisknout prsty na rukach. Taky se mi rozpadly boty a bahno jsem mela i v podprsence. Hm. Od 7 do 16:45 na vinici, bez kousku stinu, bez jedineho mracku na obloze, bez chladiveho vanku... na kolenou nebo ohnuta...  trny v prstech a mravence pod trikem. Zni to dostatecne hororove???:) Tak to je dobre! Protoze tak to fakt bylo! Mrrca je dneska vic fit, mozna tim, ze vic stridal cinnosti. Ja jsem od rana zahrabavala kytky. Ke konci uz jsem mela cerno pred ocima a pri kazdem vstanuti 'od diry' se mi chtelo zvracet. A kolena me chtela odradit bolesti. Ale vydrzela jsem to. Jen ted nevim, co se sebou. I dojit si na zachod je neuveritelny usili. Kdyz Lana videla moje sezehle usi, sla hrabat do skrine a oba nas zaopatrila klobouky:). Ty opravdu bodnou!
Nicmene asi jsme celkem vykonni, manager se me dneska ptal, jetli bychom chteli dalsi praci, ze by pro nas mozna neco mel. Ale proboha uz ne sazeni!!! To snad zitra skonci.
Jenom abych nevypadala jako fnukna - Brandon vypadal pri obedove pauze hur nez ja:D Jsem tam jedina zena a i na muzich je videt, ze toho maji plne kecky. Tezce vydreny prachy:))

Fucking amazing! 4/1/2012

Tak jsme dnes vyrazili po delsi dobe do prace. Na sazeni vinohradu jsme se celkem tesili, tak jsme se s chuti pustili do prideleneho radku. Dostali jsme ryce a lopatky, pro kazdy kerik musime vykopat diru na presne urcenem miste a nasledne do ni umistit kerik, zahrabat a udusat ve spravne vysce a sirce:). Zezacatku nas prace opravdu bavila - mrrca kopal, ja nosila kere a zahrabavala. Nezda se to, ale kopani jde rychleji. Ne ze by to bylo snazsi...:) Pri prvni pauze po cca hodine prace jsme byli jeste nadseni. U obeda uz to bylo horsi. Je to opravdu tezka prace. Porad v predklonu nebo drepu nebo na kolenou. Odpoledni sichta uz zacala byt utrpenim. Mrrca mel na rukou strhane puchyre a ja na bedrech vypaleny rudy pruh, jak mi triko v predklonu vylezalo nahoru, a narovnat zada uz bylo nemozne. Kolem treti jsme byli na umreni, ale sef nam oznamil, ze jedeme do 5. No tak jo! Sef jeste s australskym Brandonem se pridali k nam do radku a frcelo se! Byl to takovy fofr, ze na zaver nas poctil pochvalou 'You're fucking fast! Fucking amazing!'. Ha! Ale jsme jeste opravdu zivi!? Oplachli jsme se hadici a hura domu. I rizeni a sezeni v aute bolelo. Prani, nakup a vareni vecere bylo z poslednich sil. Ted lezime v posteli oba jako uplne mrtvoly, ja mam zada spalena snad do masa a mrrcu boli i hybat prsty. Nase tela nechapou... a zitra znovu... vazne tomu verime?.........:D

Zralok Makomako!

Posledni dobou se toho moc zajimaveho nedalo, takze jsme ve psani blogu trochu polevili:)

Novy rok 1/1/2012

Na novy rok jsme dlooouho spali, dlooouho snidali a nakonec se vydali na maly vylet. Koupili jsme si mapu, na ktere jsou vyznaceny zajimave pesi trasy mistni krajinou, tak je postupne zdolavame. Toto ovsem byla v podstate prochazka ohradou pro ovce:D. Pomineme-li, ze moc zajimaveho k videni nebylo (suverenne nejvic nasi pozornosti upoutali toho ovce:)), pocasi se opet postaralo o vytrvale deste, takze povrch temer celeho cca hodinoveho okruhu se topil v bahne promichanem s ovcimi, velmi cerstvymi, hovinky:). No nic, aspon jsme se trochu provetrali:).

Hledame praci 2/1/2012

Dnesek jsme se rozhodli venovat hledani prace ve vinicich. Prvni 2 pokusy byly neuspesne, ale v Puketapu ve vinarstvi Moana Park nam nabidli od stredy praci na 3 dny - sazeni novych keriku vina. Nevahali jsme a prijali - min zajimava zkusenost. Nemuzu se dockat!:)
Protoze bylo jeste brzy, chteli jsme si jeste udelat vylet. Zajeli jsme proto do Bay View, ale nic zajimaveho jsme tam nepotkali:(. Jen stanek s ovocem, kteremu jsme neodolali, mnaam:).

Makomako! 3/1/2012

Dnesek jsme venovali vyletovani. S nasi ranni moralkou se nam podarilo vyrazit neco po poledni. Prvnim cilem byl White Pine Bush - asi hodinova prochazka puvodnim hustym pralesem s osmset let starymi kousky a lijanami. No a tam prave na ceduli psali, ze 'makomako' je maorsky 'zralok'. Takze uz to ted vime:)).
Nasledovaly vodopady Te Ana a Tangoio Falls, opet asi hodinova prochazka, s focenim se ovsem protahala. A po ceste zpet jsme opet sjizdeli svahy bahna:).

 Tangoio Falls

 Te Ana Falls

Nakonec jsme se jeste v Ahuriri prosli kolem laguny (toho, co po zemetreseni 1931 zbylo v danem miste z more - zeme se misty zvedla az o 3m). Nejvic casu jsme venovali pozorovani malych bahennim krabu - bylo jich tam tisice!

 

Moc pekny den, zakonceny vynikajicim savignonen!:)
Foto casem dodam.