Vcera jsme meli den opravdu nabity zazitky a to diky velmi pratelskemu maorovi, ktery ve Waipoua forest pracuje na tezbe dreva (pozdeji jsne zjistili, byl to sef cele tezarske bandy:)). Byl opravdu neuveritelne vstricny a to si s nama ani moc nepokecal - rozumneli jsme mu asi tak kazde 5. slovo:D Kolem 1hod (kdyz se umoudrilo pocasi) nas nabral v campu a nejprve nas vzal do mist, kde tezi drevo. No takove masiny jsem opravdu jeste nevidela! Asi 20minut jsme tam stali takrka s hubou dokoran:)
Vsichni ti velci spinavi chlapici se zubili (obcas bez zubu:)) a byli desne mili, neuveritelne:)
Dale jsme s maorem pokracovali jeho terennim vozem do utrob lesa a vynorili se v mistech, kde prezivaji asi ti nejchudsi maori - je to tezko popsatelne a fotit jsme si netroufali (popravde ani vylezt z auta, ja jsem se teda trochu bala:)) Nas pruvodce nas chtel vzit na nejakou odlehlou plaz a shanel u mistnich klic od brany, ale ti ho nemeli. A kdyz jsme dojeli k brane, byla opravdu zamcena. V duchu jsme si rikala skoda, ale i tak to byl skvely zazitek. Nicmene po navratu do kempu jsme neverili vlastnim ocim a usim - po temer 2hod okruzni jizdy maor vyrazil na informace pro klic, ze nas tam proste zaveze! A jeste se omluvil, ze jsme museli cekat! Udelal by nekdo toto v Cechach? Pochybuju... Vydali jsme se tedy zpet k brane a dale za ni. Byla to jeste pekna streka a hooodne krkolomna cesta. Kdyz jsme dorazili na misto, brady nam opet spadly dolu: naprosto uzasna opustena pribojova plaz, cela jen pro nas! Chlapik nas poslal na prochazku a sam se zamestnal opravou jakehosi stroje, ktery se tam kdo vi odkud vzal. No tak jsme se prochazeli, posedavali, polehavali...a uzivali:)
Dale jsme s maorem pokracovali jeho terennim vozem do utrob lesa a vynorili se v mistech, kde prezivaji asi ti nejchudsi maori - je to tezko popsatelne a fotit jsme si netroufali (popravde ani vylezt z auta, ja jsem se teda trochu bala:)) Nas pruvodce nas chtel vzit na nejakou odlehlou plaz a shanel u mistnich klic od brany, ale ti ho nemeli. A kdyz jsme dojeli k brane, byla opravdu zamcena. V duchu jsme si rikala skoda, ale i tak to byl skvely zazitek. Nicmene po navratu do kempu jsme neverili vlastnim ocim a usim - po temer 2hod okruzni jizdy maor vyrazil na informace pro klic, ze nas tam proste zaveze! A jeste se omluvil, ze jsme museli cekat! Udelal by nekdo toto v Cechach? Pochybuju... Vydali jsme se tedy zpet k brane a dale za ni. Byla to jeste pekna streka a hooodne krkolomna cesta. Kdyz jsme dorazili na misto, brady nam opet spadly dolu: naprosto uzasna opustena pribojova plaz, cela jen pro nas! Chlapik nas poslal na prochazku a sam se zamestnal opravou jakehosi stroje, ktery se tam kdo vi odkud vzal. No tak jsme se prochazeli, posedavali, polehavali...a uzivali:)
Kdyz jsme dojeli zpet do kempu, spolecnost nekoncila - byli jsme pozvani na pivo s celou bandou chlapiku od dreva. No nemohli jsme oodmitnout! Ovsem netusili jsme, ze nejblizsi hodina jen min pul hodiby autem:D Kdyz jsme do lokalu dorazili, byli jsme lehce nesvi - precijen, kdybych ty typky potkala nekde stranou, mam z nich asi strach:) Najednou nam v rukou kazdemu pristala 0,75 lahev piva:D Hospoda silne pripominala westernovky a hrala tam skvela hudba, nicmene ta individua, co se tam pohybovala:D
"naši" borci:)
photo by mrrca.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat