Lake Monowai 16/9/2012

Rano temer neprselo! Ve vzduchu poletavala voda, ale tak droboucce, ze jsme za techto podminek byli schopni 'susit' stan a ponca:) - aspon na chvili, nez se vydame dal. Behem dne se pak mraky trhaly a postupne stale vic se ukazovalo slunko. Hned nam bylo veseleji a tesili jsme se na turu.
I v Manapouri se na chvili mraky trochu zvedly a potrhaly,takze jsme dokonce videli i jezero a kousek jeho okoli:). A je tu opravdu moc pekne. Kdyz je pekne.
Vyrazili jsme po Southern Scenic Route smerem na jih a zanedlouho odbocili k jezeru Monowai. Cestou jsme se nestacili divat napravo nalevo, vsude zasnezene spicky, zelene louky plne ovecek s prckama, proste nadhera. Stejne tak okoli jezera Monowai slibovalo krasnou scenerii. Dojeli jsme do DOC taboriste, ktere u jezera je (a je zadarmo) a odtud si vysli na kratkou prochazku (30min) na vyhlidku. Sice jsme museli hledat skviry mezi stromy a nakonec se probojovat ke brehu jezera, abychom meli ten vyhled, ktery jsme chteli, ale pohled to byl skutecne osvezujici:) - vsude kolem jezera zasnezene skaly, odrazejici se na hladine a pruzracne vody. Notnou chvili jsme se kochali, nebylo kam spechat:).
Po navratu se nam jeste nechtelo zavrit se v aute, prozkoumali jsme proto trochu okoli a narazili na jeste jednu kratkou prochazku pres mistni baziny. Opet nas rozveselovaly okolni v slunku se lesknouci hory a hrejive slunce. Pesina ale asi po pul hodine smizela pod vodou (kdyz v oblasti bazin hodne prsi...), tak jsme to museli otocit. Ale nevadi, konecne jsme ziskali aspon poneti o tom, jak Fiordland vlastne vypada:).
Zbytek dne jsme stravili u knihy a filmu. A plni ocekavani jsme se sbalili a pripravili na zitrejsi 2denni vyslap.
Noc byla ale jeste dobrodruzna... Oba jsme se uprostred noci vzbudili nejakymi vystrely. Znelo to jako vystrel, ale tezko rict... Dole u rampy pro lode nekdo byl a svitil baterkou. Po chvili odjelo auto. No ja jsem se vazne bala a uz jsem toho pak moc nenaspala:). Nejspis to ale byli nejaci pubertaci...