Rano jsme se probudili do deste. Jen jsme co nejrychleji sbalili a vydali se smerem do Milford Soundu. Cesta to byla docela dobrodruzna:). Projizdeli jsme mezi uzkymi skalami, lavinovymi poli a i kdyz na silnici zadny snih nebyl, okolo ho byly hromady:). Nejnapinavejsim okamzikem byl pak vjezd do Homer Tunnel. Homer tunel je v nadmorske vysce 945m, zacal se stavet ve 30. letech a pomohl tak mnoha lidem v dobe financni krize. Otevren byl v roce 1953. A od te doby na nem nic neupravovali, jen ho udrzuji a ponechavaji v naprosto puvodnim stavu. No reknu vam, ze to byl docela zazitek:). Tunel nema zadne steny, jen hrube otesanou skalu, temer zadne osvetleni a pomerne prudce se svazuje. To vse 1,5km, tak akorat, rekla bych:D. Na druhe strane vas pak ze 3 stran sviraji skalnate hory a po jejich uboci klickujete dolu k Milford Soundu.
Na miste jsme byli pomerne brzy, vsechno bylo zavrene, nikdo tu nebyl, huste prselo a byla mlha a nam bylo jasne, ze uvidime prd... Nalada nestala za nic, takze celkove tenhle vylet stal opravdu za to. Plavbu nezrusili, ale vseho vsudy nas na lodi bylo 9. Krome toho nam oznamili, ze v poledne se silnice opet uzavira (kvuli bourkam a silnym destum) a pokud nechceme zustat uvezneni v Milford Soundu, mame se hned po pristani vydat na cestu zpet. Plavba nebyla nudna, ale opravdu jsme temer nic nevideli. Ceho jsme videli opravdu hodne, tak to byly vodopady. Neuveritelne mnozstvi malych, velkych a obrovskych, silnym destem prave vytvorenych i stalych vodopadu a dokonce i 'mizejici vodopad', ktery je pry videt jen za hodne spatneho pocasi - byl totiz tak silny vitr, ze voda nedopadala do more, ale v pulce ji vitr sebral a rozhazel v miliony malych kapek. Ten vitr byl vubec jeden z nejsilnejsich dojemu, obcas to s lodi delalo psi kusy a na palube jste se museli drzet zuby nechty. Kapitan radeji ani nevyplul na otevrene more, zustali jsme "schovani" ve fjordu. A Mitre Peak? No nekde tam byl, ale ktery s tech zamlzenych obrysu to byl, to jsem si nebyla jista ani podle kapitanova popisu...
Takze tolik nas zazitek z udajne nejkrasnejsiho a nejfotografovanejsiho mista na NZ:). Pro ilustraci prikladam par Mrrcovych fotek. Sice jsou cernobile, ale verte, ze kdyby byly ponechany barevne, vzpadaly by temer stejne:). Kazdopadne je to trochu jiny pohled na Milford Sound, nez jaky bezne najdete na internetu.
Po pristani jsme spechali, aby nam silnici nezavreli pred nosem, bylo neco po pul 12. Za toho husteho deste to nebyla moc prijemna cesta, ale v pohode jsme projeli az do Te Anau a ubytovali se v jiz znamem kempu Fiordland Great Views.
Ted se tu snazime prezit pri caji, ale je nam vazne kosa. Za tohodle pocasi je cestovani tak trochu otrava, protoze nikam nemuzete a kdyz uz se nekam vydate, nevidite nic. Navic je vam porad zima a porad neco susite a pritom nemate kde. No snad nekdy prijde to jaro:).
Na miste jsme byli pomerne brzy, vsechno bylo zavrene, nikdo tu nebyl, huste prselo a byla mlha a nam bylo jasne, ze uvidime prd... Nalada nestala za nic, takze celkove tenhle vylet stal opravdu za to. Plavbu nezrusili, ale vseho vsudy nas na lodi bylo 9. Krome toho nam oznamili, ze v poledne se silnice opet uzavira (kvuli bourkam a silnym destum) a pokud nechceme zustat uvezneni v Milford Soundu, mame se hned po pristani vydat na cestu zpet. Plavba nebyla nudna, ale opravdu jsme temer nic nevideli. Ceho jsme videli opravdu hodne, tak to byly vodopady. Neuveritelne mnozstvi malych, velkych a obrovskych, silnym destem prave vytvorenych i stalych vodopadu a dokonce i 'mizejici vodopad', ktery je pry videt jen za hodne spatneho pocasi - byl totiz tak silny vitr, ze voda nedopadala do more, ale v pulce ji vitr sebral a rozhazel v miliony malych kapek. Ten vitr byl vubec jeden z nejsilnejsich dojemu, obcas to s lodi delalo psi kusy a na palube jste se museli drzet zuby nechty. Kapitan radeji ani nevyplul na otevrene more, zustali jsme "schovani" ve fjordu. A Mitre Peak? No nekde tam byl, ale ktery s tech zamlzenych obrysu to byl, to jsem si nebyla jista ani podle kapitanova popisu...
Takze tolik nas zazitek z udajne nejkrasnejsiho a nejfotografovanejsiho mista na NZ:). Pro ilustraci prikladam par Mrrcovych fotek. Sice jsou cernobile, ale verte, ze kdyby byly ponechany barevne, vzpadaly by temer stejne:). Kazdopadne je to trochu jiny pohled na Milford Sound, nez jaky bezne najdete na internetu.
tady je krasne videt mizejici vodopad:)
Po pristani jsme spechali, aby nam silnici nezavreli pred nosem, bylo neco po pul 12. Za toho husteho deste to nebyla moc prijemna cesta, ale v pohode jsme projeli az do Te Anau a ubytovali se v jiz znamem kempu Fiordland Great Views.
Ted se tu snazime prezit pri caji, ale je nam vazne kosa. Za tohodle pocasi je cestovani tak trochu otrava, protoze nikam nemuzete a kdyz uz se nekam vydate, nevidite nic. Navic je vam porad zima a porad neco susite a pritom nemate kde. No snad nekdy prijde to jaro:).
Žádné komentáře:
Okomentovat