5/5/2012
Dnesni den jsme stravili v kempu na Gently Annie Beach. Kdybyste to tu videli, taky by se vam chtelo zustat:). Je tu neuveritelny klid a par kroku od stanu opustena divoka plaz, do ktere vlny biji s takovou silou, ze vam pisek duni pod nohama. A protoze jsme na zapadnim pobrezi, krasna byla zejmena pri zapadu slunce:).
Na vecer jsme meli v planu skype s CR, coz by bylo fajn, kdybych si nespletla dny a doma na hovor necekali o den pozdeji:/. No, co se da delat, nejak tu proste ztracim pojem o case:)
6/5/2012
Vyrazili jsme dal na sever, do mestecka Karamea, za kterym silnice konci. Dalsi konec sveta:). Dal uz leda pesky...
Karamea podle toho take vypadala, bylo tam paradne mrtvo:). Ale verim, ze v lete, kdyz je sezona, se to tu hemzi turisty - kousek za mestem totiz zacina Great Walk Heaphy Track. V mestecku jsme jen doplnili nezbytne zasoby chleba a sladkosti (ktere se staly nenahraditelnou soucasti vydareneho dne:)) a vydali se do oblati Oparara Basin. Porad mi ten nazev lezel v hlave, az jsem si uvedomila, ze mi pripomina nase Oparenske udoli - takovy maly raj uprostred Ceskeho Stredohori, skrze ktery ted stavi dalnici...
Pristupova cesta byla opet znacne krkolomna, jak uz to tu na NZ byva - 16km po sterku a misty hodne hrbolatem. Nekde jsme tam pozbyli jednu poklici od kola:(. Na jejim konci nas ale cekaly opravdove skvosty v podobe jeskyni a skalnich oblouku. Nejprve jsme se vydali k oblouku Oparara Arch. Cesta vedla podel ricky, ktera mela vyrazne zlutohnedou barvu, asi hodne zelezita voda. Vypadalo to moc hezky, zvlast kdyz se po chvili objevil parek modrych kachen (blue ducks), ktere jsou velkou raritou a ohrozenym druhem (i Kiwiove se chlubi tim, ze je videli).
Samotny oblouk byl obrovsky, temer desivy. Vyfotit to moc neslo, ale je to v podstate takova obrovska Pravcicka Brana:).
Dalsim nasim cilem byl Moria Gate Arch. Ten byl jeste hezci a zajimavejsi, lezlo se k nemu kousek skrze jeskyni a mel opravdu sve kouzlo.
Nakonec nas cekalo jeste jezero Mirror Tarn, ktere delalo cest svemu nazvu - na dokonale klidne hladine se odrazel kazdy listecek. A pri ceste zpet k autu jsme meli podruhe stesti na par modrych kachen.
Jeste jsme kousek popojeli a nahledli do dvou volne pristupnych jeskyni: Crazy Pavement Cave, kde jsme videli spoustu pavoucich kokonu a vyschle bahno, ktere skutecne vypadalo jako dlazba; a Box Canyon Cave. Obe jeskyne jsme museli prozkoumat s celovkou, ta druha byla uz celkem velka se spoustou postrannich chodbicek a z te tmy okolo sel docela strach.
Kdyz jsme pruzkumy dokoncili, zacinalo se pomalu stmivat. Vyrazili jsme tedy k DOC kempu, ktery se nachazi na uplnem koci 'Karamea Highway' (ta se samozrejme zmenila opet ve sterkovku) a na zacatku Heaphy treku.
7/5/2012
Rano jsem se sla projit po okoli kempu a vynorila se na dalsi krasne plazi. Prijemne probuzeni:).
Po snidani jsme se vydali kousek po Heaphy treku, asi hodinu cesty na Scotts Beach. Cesta vedla opet lesem a vyhled byl je jeden. Scotts Beach zato byla uzasna, bicovana mohutnymi vlnami, ktere nas jednou malem splachly:). Ale nedalo se na ni vydrzet dele jak 5 minut, jinak bychom se stali obetmi krvelacnych bestialnich musek (v podstate jsme je dychali...). Takze jsme si plaz ani poradne nevychutnali a vydali se zpet. No... jestli cela trasa vypada tak, jako prvni etapa, asi jsem rada, ze jsme ji nesli:).
V kempu jsme jeste poobedvali a vyrazili zpatky na jih. Nakonec jsme usoudili, ze nemusime videt vsechno a vydali se rovnou smerem k Punakaiki, kde se hodlame obdivovat krasam Pancake Rocks. Po ceste jsme jeste ve Westportu utraceli za susene potraviny a nakonec se rozhodli prenocovat na odpocivadle kousek pred samotnym cilem. More je tu divoke a zurive a vytvari prijemnou zvukovou kulisu pro spanek:). Pred spankem jsme jeste otevreli 3litrovou krabici vina a pak uz se 'uvelebili' - ja v aute a Mrrca, pry aby mel prostor, venku pod stolem:).
Dnesni den jsme stravili v kempu na Gently Annie Beach. Kdybyste to tu videli, taky by se vam chtelo zustat:). Je tu neuveritelny klid a par kroku od stanu opustena divoka plaz, do ktere vlny biji s takovou silou, ze vam pisek duni pod nohama. A protoze jsme na zapadnim pobrezi, krasna byla zejmena pri zapadu slunce:).
Na vecer jsme meli v planu skype s CR, coz by bylo fajn, kdybych si nespletla dny a doma na hovor necekali o den pozdeji:/. No, co se da delat, nejak tu proste ztracim pojem o case:)
Gentle Annie Beach za denniho svetla
Gentle Annie Beach pri zapadu slunce
6/5/2012
Vyrazili jsme dal na sever, do mestecka Karamea, za kterym silnice konci. Dalsi konec sveta:). Dal uz leda pesky...
Karamea podle toho take vypadala, bylo tam paradne mrtvo:). Ale verim, ze v lete, kdyz je sezona, se to tu hemzi turisty - kousek za mestem totiz zacina Great Walk Heaphy Track. V mestecku jsme jen doplnili nezbytne zasoby chleba a sladkosti (ktere se staly nenahraditelnou soucasti vydareneho dne:)) a vydali se do oblati Oparara Basin. Porad mi ten nazev lezel v hlave, az jsem si uvedomila, ze mi pripomina nase Oparenske udoli - takovy maly raj uprostred Ceskeho Stredohori, skrze ktery ted stavi dalnici...
Pristupova cesta byla opet znacne krkolomna, jak uz to tu na NZ byva - 16km po sterku a misty hodne hrbolatem. Nekde jsme tam pozbyli jednu poklici od kola:(. Na jejim konci nas ale cekaly opravdove skvosty v podobe jeskyni a skalnich oblouku. Nejprve jsme se vydali k oblouku Oparara Arch. Cesta vedla podel ricky, ktera mela vyrazne zlutohnedou barvu, asi hodne zelezita voda. Vypadalo to moc hezky, zvlast kdyz se po chvili objevil parek modrych kachen (blue ducks), ktere jsou velkou raritou a ohrozenym druhem (i Kiwiove se chlubi tim, ze je videli).
blude duck
photo by mrrca.cz
??? :)
Oparara Arch
photo by mrrca.cz (ten se mi do objektivu taky nevlezl:))
Dalsim nasim cilem byl Moria Gate Arch. Ten byl jeste hezci a zajimavejsi, lezlo se k nemu kousek skrze jeskyni a mel opravdu sve kouzlo.
Moria Gate Arch
Nakonec nas cekalo jeste jezero Mirror Tarn, ktere delalo cest svemu nazvu - na dokonale klidne hladine se odrazel kazdy listecek. A pri ceste zpet k autu jsme meli podruhe stesti na par modrych kachen.
Jeste jsme kousek popojeli a nahledli do dvou volne pristupnych jeskyni: Crazy Pavement Cave, kde jsme videli spoustu pavoucich kokonu a vyschle bahno, ktere skutecne vypadalo jako dlazba; a Box Canyon Cave. Obe jeskyne jsme museli prozkoumat s celovkou, ta druha byla uz celkem velka se spoustou postrannich chodbicek a z te tmy okolo sel docela strach.
Kdyz jsme pruzkumy dokoncili, zacinalo se pomalu stmivat. Vyrazili jsme tedy k DOC kempu, ktery se nachazi na uplnem koci 'Karamea Highway' (ta se samozrejme zmenila opet ve sterkovku) a na zacatku Heaphy treku.
7/5/2012
Rano jsem se sla projit po okoli kempu a vynorila se na dalsi krasne plazi. Prijemne probuzeni:).
Po snidani jsme se vydali kousek po Heaphy treku, asi hodinu cesty na Scotts Beach. Cesta vedla opet lesem a vyhled byl je jeden. Scotts Beach zato byla uzasna, bicovana mohutnymi vlnami, ktere nas jednou malem splachly:). Ale nedalo se na ni vydrzet dele jak 5 minut, jinak bychom se stali obetmi krvelacnych bestialnich musek (v podstate jsme je dychali...). Takze jsme si plaz ani poradne nevychutnali a vydali se zpet. No... jestli cela trasa vypada tak, jako prvni etapa, asi jsem rada, ze jsme ji nesli:).
Scotts Beach
Žádné komentáře:
Okomentovat