V sobotu rano (7/4/2012) jsme opustili kemp s odhodlanim vyrazit na vyslap Queen Charlotte, ktery vede po hrebenech kopcu oddelujicich Queen Charlotte Sound od Kenerupu Sound (sound je neco jako zaliv, uzina). Protoze track neni okruh ale konci uplne jinde nez zacina, puvodni plan byl nechat auto v Anakiwa a nechat se dovezt vodnim taxi na Ship Cove (jediny mozny pristup na tento konec trasy je z vody, zadna cesta tam nevede). Cesta zpet by pak vysla na 3-4 dny. Tento plan jsme ovsem rychle zavrhli, kdyz nam na informacich sdelili cenu za lodku - 60$ na osobu! Tak na to nemame... Vymysleli jsme tedy alternativu - pujdeme v opacnem smeru z Anakiwa jen do Kenepuru Saddle (tj. 2/3 tracku) a zpatky chytneme stopa (do tohoto mista mela podle mapy vest silnice). Ale slecna na informacich nas ujistila, ze po teto ceste nikdo nejezdi, tak 2 auta za tyden. Hm. Takze co ted? Nutila nam zase tu drahou lod. Ale to opravdu nezaplatime! Jestli me na Novem Zelandu neco stve, tak prave to, ze ze svych prirodnich kras delaji nechutny byznys! To jsem jeste nezminila fakt, ze abyste na tento track vubec mohli vstoupit, musite si koupit vstupenly za 12$! (Neni totiz v plne rezii DOC a velka cast jde po soukromych pozemcich.) Chvili jsme zvazovali, ze se na to vykaslem a pojedem dal, ale vidina uzin a zatok nam nedala... Poptali jsme se tedy na moznosti jednodennich tras a zjistili, ze existuje moznost posunout se alespon kus lodi za 35$. To uz neni tak hrozne, ale i tak...
Vyrazili jsme tedy po Queen Charlotte Drive smerem k DOC kempu v Cowshed Bay (asi v tretine tracku). Po ceste se mi z tech zatacek a hupu zamotal zaludek a ani jsem se nekochala vyhledy, ktere byly skoro v kazde zatacce:/. Vzhledem k tomu, ze Mrrcovi neni stale nejlip a choroba ted uz trapi i me, jsme odpoledne nikam nespechali a 'zidlickovali' na plazi a vecer ve spacaku usinali u filmu.
V nedeli rano (8/4/2012) jsme se asi 3hod balili a nakonec se vydali na prechod do z Torea Saddle do Kenepuru Saddle (8hod). A track nas moc nenatchl. Teda hlavne Mrrcu. Ono se totiz skoro porad slape v lese a z vyhledu na uziny je prd. Ja jsem teda ze zacatku byla spokojena, vyhled se jednou za cas otevre a stoji podle me za to... Ale po par hodinach mi zacinalo byt stale hur a hur, choroba se asi nehodla jen tak vzdat:(. Takze jsme nakonec nedosli ani do Kenepuru a rozdelali stan v taboristi Bay of Many Coves. Je tu pekne, teda mne se tu libi:), a jsme tu sami. Nicmene zitra to pravdepodobne otocime zpet...
Rano jsme se vzbudili po nadhernych 11hod spanku:). Protoze jsme vecer usnuli uz kolem 8, vzhuru jsme byli brzy a stalo to za to - v udoli pod nama se valely mraky a vytvarely tak uzasne misteriozni pohled, nadherne rano!
Zejmena z financnich duvodu (preci jen tech 70$ za lod se bude hodit...), ale take vzhledem k ryme, kasli a bolestem v krku jsme se nakonec rozhodli dat se opravdu na cestu zpet. Minimalne do pulky trasy nas pak odmenovaly sice obcasne, ale kouzelne vyhledy na vrsky kopcu vystupujici z mraku. Jsem rada, ze jsme se tam alespon na 2 dny vydali:).
V kempu, kde na nas cekalo auto, jsme byli uz kolem 2hod, vyrazili jsme tedy dal na cesty.
Dojeli jsme az do mesta Nelson, kde nam lezly oci z dulku nad nadhernym zapadem slunce. A my zase v aute! Chjo:(. Snad se dockame neceho podobneho zitra. Prosim prosim!:)
Po chvili bloudeni jsme se ubytovali v backpackeru kousek od centra (ovsem opet spime ve stanu) a pokusime se dolecit krky... sakra uz!
Vyrazili jsme tedy po Queen Charlotte Drive smerem k DOC kempu v Cowshed Bay (asi v tretine tracku). Po ceste se mi z tech zatacek a hupu zamotal zaludek a ani jsem se nekochala vyhledy, ktere byly skoro v kazde zatacce:/. Vzhledem k tomu, ze Mrrcovi neni stale nejlip a choroba ted uz trapi i me, jsme odpoledne nikam nespechali a 'zidlickovali' na plazi a vecer ve spacaku usinali u filmu.
z podvecerniho courani kousek nad kempem
V nedeli rano (8/4/2012) jsme se asi 3hod balili a nakonec se vydali na prechod do z Torea Saddle do Kenepuru Saddle (8hod). A track nas moc nenatchl. Teda hlavne Mrrcu. Ono se totiz skoro porad slape v lese a z vyhledu na uziny je prd. Ja jsem teda ze zacatku byla spokojena, vyhled se jednou za cas otevre a stoji podle me za to... Ale po par hodinach mi zacinalo byt stale hur a hur, choroba se asi nehodla jen tak vzdat:(. Takze jsme nakonec nedosli ani do Kenepuru a rozdelali stan v taboristi Bay of Many Coves. Je tu pekne, teda mne se tu libi:), a jsme tu sami. Nicmene zitra to pravdepodobne otocime zpet...
Queen Charlotte Sound
Kenepuru Sound
Rano jsme se vzbudili po nadhernych 11hod spanku:). Protoze jsme vecer usnuli uz kolem 8, vzhuru jsme byli brzy a stalo to za to - v udoli pod nama se valely mraky a vytvarely tak uzasne misteriozni pohled, nadherne rano!
Zejmena z financnich duvodu (preci jen tech 70$ za lod se bude hodit...), ale take vzhledem k ryme, kasli a bolestem v krku jsme se nakonec rozhodli dat se opravdu na cestu zpet. Minimalne do pulky trasy nas pak odmenovaly sice obcasne, ale kouzelne vyhledy na vrsky kopcu vystupujici z mraku. Jsem rada, ze jsme se tam alespon na 2 dny vydali:).
pristav Picton v dalce
vyhlidka po ceste
Dojeli jsme az do mesta Nelson, kde nam lezly oci z dulku nad nadhernym zapadem slunce. A my zase v aute! Chjo:(. Snad se dockame neceho podobneho zitra. Prosim prosim!:)
Po chvili bloudeni jsme se ubytovali v backpackeru kousek od centra (ovsem opet spime ve stanu) a pokusime se dolecit krky... sakra uz!
Žádné komentáře:
Okomentovat