lovely days

Tak asi bych mela po nejake dobe pridat a predat nejaky ten dojem, zazitek... sem si rikala. Jenze posledni dobou to tady za nic moc nestalo, takze se mi ani trochu nechtelo ten splin posilat dal. Na to neni nikdo zvedavej a ani ja si to nechci v budoucnu pripominat:).
Pokracujeme v nasem tovarnim pocinani. Neni to zadna nesnesitelna prace, nekdy je to ale dost makacka. Jindy naopak velka pohoda. Nejhorsi na tom je, ze musime vstavat v 6 rano. Kazdy rano mam pocit, ze se proti mne celej svet spiknul a nechce me nechat v tom jedinem teplem miste na svete - pod perinou. Tak jsem si tak rikala, jestli ja si nekdy na vstavani zvyknu. Vsichni rikaji, ze jo. Ale ja si presne tenhle pocit vybavuju ze dnu meho IBM pocinani (a to jsem vstavala az v 7). Nebo ze by ten problem nebyl v samotnem vstavani ale ve vstavani "nekam"?
Lide v tovarne jsou temer bez vyjimky moc fajn. Jedine jeden nemecky kolega nam uz obema leze krkem i usima, je to takovej desne angazovanej "chytrej" pitomec. Jedno odpoledne jsem se pri vkladani hajzlove vune do hajzloveho vonitka zapovidala s pani, ktera se mnou vyrabela ona hajzlova udelatka a nakonec z toho vzesla nabidka bydleni u nich v dome za 180$ tydne. No to nezni spatne:). Bohuzel uz v jednom z jejich pokoju uz bydli vyse zmineny nemecky pitomec, coz nam ponekud predstavu stehovani kazi... Ale ma tu snad byt max 3 tydny, tak to vydrzime... Po praci jsme se na dum jeli podivat, vypadalo to moc hezky, jen to misto neni zrovna pritazlive. Vypada to, ze v okoli neni nic. No tak uvidime. Zitra dopoledne se stehujeme, okolik prozkoumame a pripadne budeme hledat dal.
Zeme se nam tu porad trese. Nejsilnejsi otresy mely 5.2 stupnu a ty uz par lidi celkem vystrasily. Ja... jsem je necitila. Nevim, jak je to mozny, ale proste jsem byla zabrana do prace a nechapala jsem, proc jsou lidi okolo najednou tak vydeseni a prestali pracovat. Az jsem pak videla, jak se kyvou ty obrovske lampy na strope tovarny... A taky jsme v backpackeru zazili pozarni poplach - vzbudil nas asi ve 3 hodiny rano. Nastesti nehorel dum backpackeru, ale dum cca 100m od nas. Vsude byl neuveritelne husty dym, nedalo se dychat ale nedalo se pred tim nikam utect. Jen proste pockat az se jim to podari uhasit.
Vyzkouseli jsem take mistni Community Gardens, kde za cca 2 hodiny prace vzdycky dostaneme igelitku plnou cerstve organicke zeleniny. Nechavame si hrabani v hline vzdy na sobotni dopoledne a dostaneme tam vetsinou i neco k obedu (vcera jsme meli domaci chleba se syrem a spoustou zeleniny a taky takovy podivny ovoce, co uz nevim, jak se jsmenovalo, ale jedlo se podobne jako kiwi; ten chleba byl naprosto uzasnej, vzala jsem si recept, tak snad se mi podari nekdy takovy chleba vyrobit, protoze ten papir, co pordavaji v obchodu, je cim dal tim vic nesnesitelnej). Je to docela fajn i pres to, ze vlastne pracujete. Ty lidi, co tam chodi a co to tam maji na starost jsou strasne mili, okamzite nas vzali mezi sebe a vselijak se nam snazi pomahat. Vcera nam zrovna jedna pani sehnala 2 ojeta kola:). Dnes jsem se na ne byli podivat a kazdy mame zamluvene kolo za 50$! Proste parada:). A jinak oproti tovarne je to hrabani v zahonech na slunku a cerstvem vzduchu celkem prijemna zmena.
Vcera jsem se vydali na koncert. Metalovy koncert skupiny BlackList (aspon myslim). No... nevim, jak Mrrcovi, ale mne se to nelibilo. Ale docela me bavilo, jak slecny v high heels a minisuknich zakopavaly o sutry a borily se do bahna... bo koncert probihal v podstate ve stanu. Kombinace techto slecen, hudby a prostredi mi prisla naramne absurdni:). A ta hudba byla tak silene nahlas, ze jsem temer celej koncert nevyndala spunty z usi. Jinak by mi praskly usni bubinky a pravdepodobne i lebka.
No, to je asi vsechno, co me napada... Zitra se tu slavi narozeniny kralovny, takze mame volno. Nezlobime se:).